Kolik se dá ušetřit dešťovou vodou v domácnosti doopravdy?

Dešťová voda může domácnosti ušetřit tisíce korun ročně, ale jen tehdy, když ji skutečně spotřebujete a investice nepřeroste úsporu. Heslo o tisících zní lákavě a v praxi se rozchází s účtem za nádrž, filtr a rozvody. Šest omylů níže ukazuje, kde se čísla nejčastěji zkreslují, co voda opravdu zvládne zastoupit a co ne, a jak si úsporu spočítat podle vlastních dat z vyúčtování.

Omyl: úspora je vždy v tisících

Modelová ilustrace: čtyřčlenná rodina spotřebuje zhruba 360 litrů pitné vody denně. Předpokládejme, že splachování a praní tvoří třetinu, tedy 120 litrů denně. Za rok to dělá 120 × 365 = 43 800 litrů, asi 44 m³. Při ceně vodného a stočného 120 Kč za m³ je to zhruba 5 300 Kč za rok.

Úspora je reálná, ale pořízení nádrže, čerpadla a oddělených rozvodů se pohybuje v desítkách tisíc, takže návratnost se počítá na roky. Dosaďte do výpočtu svou spotřebu a aktuální cenu z vyúčtování.

Aby se úspora vyplatila, musí být nádrž dobře dimenzovaná. Příliš velká se nikdy nenaplní, příliš malá se rychle vyčerpá a dům se vrací k pitné vodě. Rozumným výchozím bodem je spotřeba na dva až tři týdny bez deště.

Omyl: po převaření je pitná

Voda ze střechy není pitná a převaření problém nevyřeší. Obsahuje zbytky prachu, ptačí trus, mikroorganismy a stopy materiálů z krytiny. Převařením se část mikrobů zničí, látky ale zůstanou.

Dešťovou vodu proto používejte jen na to, co nepitná může být: zálivku, splachování, úklid a v některých domech praní. Rozvody musí být označené a od pitného vodovodu oddělené.

Rozvody s dešťovou vodou musí být označené a oddělené od pitného potrubí. Kohoutek na zahradě opatřete štítkem, že voda není pitná, aby nedošlo k záměně. Splachování je jinak bez zdravotního rizika, pokud jsou rozvody dobře provedené.

Omyl: stačí sud pod okapem

Na zálivku zahrady sud stačí. Nasbírá několik set litrů a spotřebu zahrady pokryje v běžném létě. Na splachování ale nestačí: potřebuje čerpadlo, filtr a vlastní potrubí.

Splachování je nejstabilnější odběr, protože se děje celý rok. Právě proto, že vyžaduje investici, je u něj úspora nejvyšší, ale i návratnost nejdelší. Pokud dům nemá druhý rozvod, nemá smysl ho dodatečně budovat bez zvláštního důvodu.

Ověřte si, kde se voda v domácnosti opravdu spotřebuje. Vodoměr vám napoví: zapište stav ráno a večer ve dnech, kdy jste doma, a porovnejte s dny, kdy zalévate nebo perete. Teprve měření ukáže, zda se vám nádrž vyplatí, nebo je v domě jiná větší spotřeba.

Omyl: pračka v dešťovce je bez rizika

Dešťová voda je měkká, takže pračky zpravidla vyžadují méně pracího prostředku. Přesto praní vyžaduje čistou vodu bez zákalu a pachu. Špatně upravená voda může zanechat skvrny nebo zápach.

Zvažte také záruku pračky. Některé podmínky výrobce nepočítají s jiným zdrojem vody než vodovodem. Ověřte si to před napojením.

Praní v dešťové vodě je dobrý příklad toho, že úspora ve spotřebě vody je malá oproti rizikům pro spotřebič. Většina domácností proto zvolí zálivku a splachování a praní nechává na vodovodu.

Omyl: dešťovka rostlinám škodí

Naopak. Dešťová voda neobsahuje vápník a chlór, je teplejší než voda z vodovodu a rostliny ji snášejí lépe. Problémem mohou být úsady v nádrži a první déšť po suchu, který splachuje prach ze střechy. První nátok po suchu zahoďte nebo použijte odlučovač.

Zeleninu zalévejte pod listy a plodiny určené k syrové konzumaci radši vodou z vodovodu, pokud voda stála dlouho.

Pro zalévání je vhodné nabírat vodu z nádrže spíš z hladiny než ode dna. Usazeniny se hromadí dole a rostlinám neprospívají. Zalévejte ráno nebo večer, kdy se voda zbytečně neodpaří, a raději méně často a vydatněji, aby kořeny rostly do hloubky.

Omyl: dešťovka stačí jen na zahradu

Zahrada je nejčastější využití, ale dešťovou vodu lze použít i k mytí oken, zahradního nábytku, auta nebo dlažby před domem. Měkká voda zanechává méně skvrn a není třeba tolik čisticího prostředku.

Na terase nebo dřevěné podlaze si ale dejte pozor na silný proud tlakové myčky, který dřevo rozvlákní. Pracujte s nižším tlakem a po práci povrch nechte vyschnout. Dřevo tak vydrží déle a nemusíte opakovat nátěr.

Při zálivce sazenic používejte vodu, která stála několik hodin a má teplotu okolí. Studená voda přímo z podzemní nádrže může mladým rostlinám šokovat kořeny.

Omyl: na typu domu nezáleží

Plocha a typ střechy určují, kolik vody zachytíte. Střecha dřevostavby bývá zpravidla jednoduchá a pravidelná, takže svod do nádrže je snadný. Dřevěná konstrukce ale vyžaduje, aby voda z okapů nikdy nestékala na fasádu ani k soklu.

Nádrž umístěte dál od stěn a základů a přepad odveďte do vsaku. Dešťové potrubí veďte konstrukcí jen s ochranou proti kondenzaci. Plány s odborníkem se vyplatí.

Zdroje

• Ministerstvo životního prostředí ČR
• Státní zdravotní ústav