Jak využívat podkrovní místnosti i v létě bez přehřátí

Podkrovní pokoj se v červenci přehřívá hlavně proto, že slunce ohřívá střechu celý den a teplo se hromadí těsně pod krytinou. Obyvatelný ho udržíte třemi kroky, které na sebe navazují: zastínit okna zvenku, zpomalit prostup tepla střechou a v noci důkladně vyvětrat. Příběh jedné ložnice pod střechou ukáže, v jakém pořadí je zavádět a co od nich čekat, aby se nemusela hned kupovat klimatizace.

Ložnice pod střechou v červenci

Rodina přestavěla půdu dřevostavby na ložnici se dvěma střešními okny orientovanými na jih. Přes zimu je místnost útulná a teplá, v létě ale po horkých dnech ukazuje teploměr večer vysoko nad třicet stupňů a spaní není možné. Rodina zkusila večer otevřít okna, ale vzduch se neosvěžil, protože venku zůstalo horko dlouho po západu slunce.

Chyba nebyla v jediném místě. Střecha se přes den prohřívala, okna propouštěla přímé slunce a větralo se v nejhorší možnou dobu. Postupným řešením každé z těchto příčin se podařilo teploty zlepšit natolik, že místnost dnes slouží celoročně.

Z toho plyne, že řešení musí zasáhnout aspoň dvě z těchto tří cest. Samotné zavření oken bez stínění zafunguje jen minimálně a samotné stínění bez větrání teplo, které se už nahromadilo, nevyžene.

Odkud se teplo bere

Slunce působí třemi cestami. Přímé záření okny ohřívá podlahu, postele a nábytek, ty pak celý den vyzařují teplo do vzduchu. Střešní plášť se rozpálí na vysokou teplotu a teplo prostupuje izolací dovnitř, zvlášť když je jí málo. A nakonec teplý vzduch, který se hromadí u stropu, protože nemá kudy odejít.

Dřevostavby mají méně hmoty, která teplo pohlcuje, než zděné domy, takže se přes den rychleji prohřejí, ale také v noci rychleji vychladnou, když se dobře větrá. Pro podkroví je tedy rozhodující, kolik tepla se do místnosti vůbec dostane, a teprve potom, jak ho dostat ven.

Dalším zdrojem tepla je rozpálená podlaha, proto se vyplatí odstranit z pokoje tmavé koberce a nahradit je světlým povrchem, který se tolik neohřívá.

Stínit je potřeba zvenku

Nejúčinnější je zastavit slunce dřív, než dopadne na sklo. Venkovní žaluzie, rolety nebo markýza před střešním oknem pohltí většinu záření a udrží teplo mimo místnost. Vnitřní závěsy, rolety či reflexní fólie dovnitř pustí sluneční energii, která se přemění na teplo za sklem, takže mají podstatně menší účinek.

U střešních oken existují speciální venkovní rolety a žaluzie přímo od výrobce okna, které je třeba objednat správného rozměru. Pokud je neinstalujete, alespoň zakryjte okno zvenčí stínicí tkaninou. Světlé barvy na venkovní straně odrážejí víc záření než tmavé.

U střešních oken sledujte také, kolik slunečního záření sklo propustí. Okna s protisluneční vrstvou na skle propouštějí méně tepla a do podkroví se hodí lépe než obyčejná dvojskla.

Izolace střechy a větraná mezera

Izolace v zimě nepouští teplo ven a v létě zpomaluje jeho vstup dovnitř. Důležitý je její tepelný odpor a také schopnost materiálu teplo zadržovat: dřevovláknité desky a další těžší materiály zpožďují průchod tepla o několik hodin a to může znamenat, že vrchol horka nastane až v noci, kdy už větráte.

Stejně důležitá je větraná mezera mezi krytinou a izolací. Proudící vzduch odnáší část tepla, než pronikne dovnitř. Při rekonstrukci proto kontrolujte, že mezera není ucpaná, a ověřte skladbu střechy s projektantem. Chyby v parotěsné vrstvě mohou způsobit vlhkost, která izolaci zničí.

Pokud budete střechu rekonstruovat, nechte posoudit hlavně skladbu pod krytinou. Správně navržená vrstva chrání před přehřátím i před zimou, zatímco špatně provedená izolace zadrží vlhkost a poškodí dřevěné trámy.

Noční větrání a průvan

Větrejte, až když je venku chladněji než uvnitř, tedy zpravidla pozdě v noci a ráno. Přes den okna zavřená a stíněná, večer nastavte průvan, nejlépe tak, aby vzduch tekl od nejnižšího okna k nejvyššímu. Teplý vzduch u stropu totiž vystupuje ven střešním oknem, zatímco spodní okno přivádí chladnější.

Pomůže i ventilátor umístěný v okně a směřovaný ven. Chladný vzduch pak proudí zvenku jinými otvory. Při větrání v noci neponechávejte otevřená okna v přízemí bez dozoru z důvodu bezpečnosti.

Večer porovnejte teploměr v pokoji s venkovním. Pokud je uvnitř teplejší než venku, můžete větrat naplno. Pokud ne, počkejte, až se vzduch venku ochladí, jinak si zahřátý vzduch jen vyměníte.

Když to nestačí: ventilátor a chlazení

Pokud i po stínění a větrání zůstává v nejteplejších dnech místnost nepříjemná, přidejte ventilátor, který ochlazuje pocitově, protože odpařuje pot. Dalším krokem je mobilní nebo nástěnná klimatizace. Mobilní model s hadicí ven je nejjednodušší, ale hlučnější a s horší účinností. Nástěnná jednotka vyžaduje instalaci odbornou firmou.

Před koupí si spočítejte potřebný výkon podle plochy, orientace a zasklení. Menší výkon bude běžet nepřetržitě, příliš velký se bude zapínat a vypínat. Chlazení nenastavujte o více než několik stupňů pod venkovní teplotu: rozdíl je pro tělo zdravější. Kondenzát z jednotky odveďte tak, aby nestékal po fasádě ani nenamáčel dřevěnou konstrukci.

Zdroje

• ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov
• Státní zdravotní ústav
• Návody výrobců střešních oken